Komiksový román autorky Toy_Box zaznamenal velké úspěchy – a není divu. Kromě působivé techniky (kresba a vybarvení akvarelem), má hodně silné téma. Vypravěčkou je kreslířka a umělkyně, která má blízko k anarchistickým skupinám, squatterům a bytím na okraji. Její život je ale usazenější; jen občas se ve squatu účastní nějaké kulturní akce, maluje nebo vyjede za hranice, třeba do nizozemského squatu ADM, známého organizováním festivalu Robodock.
Po dvaceti letech jsem si vzpomněl na tuhle perlu – a návrat byl ještě zábavnější než tenkrát.
Autor pojímá pracovní prostředí se slony (=šéfy) a jejich vodiči jako zenovou cestu k osvícení, což mu dává ohromné množství příležitostí k parodování Buddhových výroků, principů buddhismu a zenových koanů.
"Chybné uposlechnutí: Toho dosáhneme starobylými a mnohokrát vyzkoušenými metodami Záměrného nedorozumění a Mylného slyšení."
Knižní hádanka, poznáte? Čas od času si na tenhle citát vzpomenu 😉:
„Můj švagr si oddechl, jak vidím. Nejspíš očekával větší odpor. Možná měl trochu obavy, ale místo toho to bylo příjemné a skoro milé. Důvodem je to, že lžu. Ale to on neví. Lež je skvělý prostředek, kterého mnozí využívají příliš zřídka. Je neuvěřitelně efektivní. Člověk něco říká a míní něco úplně jiného. Fantastické.“ (Str. 107)
Dočteno: Timothy Zahn - Dědic impéria. První díl série Thrawn ze světa Star Wars dějově navazující na původní filmovou trilogii. Nová Republika vytlačuje zbytky Impéria, když se na scéně objevuje ztracený a velmi schopný velkoadmirál Thrawn. Ten zatápí hlavně starým známým postávám - Lukovi, Hanovi, Leie (a nenarozeným dvojčatům). Dobře napsané, se zajímavými příběhy známých i nových postav. 87% #fantastika#knihy@knihy
Vzděláním matematik, profesí ekonom se zkušeností z nejvyšší politiky (byl pět měsíců premiérem úřednické vlády Slovenské republiky) a schopnostmi skvělý popularizátor nás provádí 42 tématy současného poznání. Už to číslo napovídá, jak široký rozhled autor má.
Čistě pro připomenutí jsem si knihu přečetl znovu – a bylo to po těch letech jako bych ji četl poprvé. Opět jsem žasl, kolik informací je v tak tenké publikaci „našlapáno“, kolik projektů pro oživení latiny existuje, ať už v plné podobě, nebo nějakým způsobem zjednodušené, stejně jako přehled jiných umělých jazyků. A znovu mě pobavila tvorba praesperanta.
…překladatelky se třeba museli popasovat s genderově neutrálními postavami v češtině, moc pěknou diskuzi k tomu předvedli @olgapek , Jana van Luxemburg a Lucie Bregantová.
Bruno je devítiletý synek vojáka, má o tři roky starší sestru a spolu s maminkou a služebnou Marií obývají velký dům v Berlíně. Je tam krásně; Bruno si hrává se svými „kamarády na život a na smrt“, rád chodí městem, kde jsou stánky se zeleninou a ovocem, kavárny se stolky…
Vše se ale změní krátce poté, co u nich doma povečeřel Fíra. Otec byl jmenovaný komandantem, je to velká čest a poslání a tak se celá rodina stěhuje daleko od Berlína, do Oušicu.
Tohle je třetí a závěrečné ohlédnutí za Čtyřlístky mého dětství. Jsou to příběhy z let 1987 až 1989 a ačkoliv si je pořád všechny pamatuju a tudíž jsem je nejspíš ještě pravidelně kupoval, také si všímám, že už mě tolik nebraly, aspoň ne všechny.
Dvě tři sbírky slammerů už jsem tu měl, teď přichází reprezentativní průřez celou scénou s podtitulem "Nejlepší česká slam poetry 2003 – 2023". Je to skvělé čtení; jednak pestré, protože je to výběr, jednak kvalitní, protože je to výběr těch nejlepších.
Na první pohled je to jen taková brožura, 76 stránek, černobílý tisk, svázaná na dvě svorky sešívačkou… nic nenasvědčuje tomu, jaký poklad se ukrývá uvnitř.